<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>  INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodněmi > Zvláštní povodeň

Ve správním obvodě města Chrudimi je možný také výskyt zvláštních povodní, tj. povodní způsobených umělými vlivy, neboli situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu zejména při :

•narušení vzdouvacího tělesa vodohospodářského díla

•poruše hradících konstrukcí výpustných zařízení vodohospodářských děl

•selhání řídících systémů hradících konstrukcí

•nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodohospodářského díla
 

Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodohospodářských děl jsou povinni zajišťovat na těchto vodních dílech odborný technickobezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti, možných příčin poruch a navrhování opatření k nápravě.

Pro potřeby technickobezpečnostního dohledu jsou vybraná vodohospodářská díla rozdělena podle faktoru rizika do čtyř kategorií (I. až IV. kategorie). Faktor rizika je přitom dán sumou všech škod přímých i následných, včetně ohrožení lidských životů, k nimiž by došlo na vodním díle i v území pod ním od průlomové vlny při jeho protržení.

Pro díla I. a II. kategorie je vlastník (uživatel) nebo správce povinen zajistit provádění technickobezpečnostního dohledu prostřednictvím pověřené odborné organizace, kterou je v České republice akciová společnost Vodní díla – TBD a.s.

U děl III. a IV. kategorie provádí vlastník (uživatel) nebo správce technickobezpečnostní dohled sám.

Z hlediska případných povodňových škod mají největší význam vodohospodářská díla zařazená do I. až III. kategorie. Nad územím města Chrudim se nachází 3 díla zařazená do II. Kategorie. Jedná se o VD Hamry, VD Seč a VD Křižanovice. Vymezení rozsahu území ohroženého zvláštní povodní z vodních děl umístěných mimo správní obvod města Chrudim a Plány ochrany pod vybraným vodním dílem před zvláštní povodní jsou součástí dokumentace Krizového plánu Pardubického kraje a ORP Chrudim.

Z hlediska četnosti vzniku a průběhu zvláštních povodní pak rybníky IV. kategorie, případně bez kategorizace a to vzhledem k charakteru (sypané hráze), četnosti sledování apod.

Bezpečnost vodních děl řeší prováděcí vyhláška k zákonu č. 254/2001 Sb., číslo 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Vodohospodářská díla I., II. a III. kategorie mají samostatná měření a vyhodnocování dle Programu TBD a prohlídky za účasti vodoprávního úřadu v termínu 1× ročně, resp. 1× za 2 roky, resp. 1× za 4 roky.

Obecně lze konstatovat, že z hlediska množství zadržované vody představují největší potenciální nebezpečí díla I. a II. kategorie. Tyto díla včetně významnějších objektů III. kategorie však bývají ve velmi dobrém technickém stavu a jsou odborně udržována, toto ovšem obyčejně neplatí u děl III. a IV. kategorie, u kterých si provádí vlastník nebo správce technickobezpečnostní dohled sám. K destrukcím malých nádrží a rybníků dochází většinou při povodních vyvolaných extrémními místními dešťovými srážkami, které zapříčiní zahlcení bezpečnostních přelivů, přelití hrází a případně jejich výraznou erozi vedoucí k destrukci.

Hladiny vody v nádržích Povodí Labe, státní podnik