Věcná část > Druh a rozsah ohrožení povodněmi > Ohrožení města přirozenou povodní

Rozsah ohrožení při přirozené povodni vyplývá ze závěrů terénního šetření, jež zpracovatel digitálního povodňového plánu za účasti zástupců Městského úřadu Chrudim provedl. Dále byly použity veškeré údaje o historických povodních, kterými disponuje Městský úřad. V rámci terénního šetření byla pořízena podrobná pozemní fotodokumentace.

Chrudimka (zleva ústí do Chrudimky potok Podhůra) při postupu zdola v předmětném úseku protéká poměrně širokou inundací, kdy město Chrudim při svém vzniku využilo pravý vysoký vnitřní břeh meandru řeky, kde původní zástavba je z hlediska povodňového ohrožení poměrně bezpečná. Další rozvoj města přivedl zástavbu do blízkosti řeky a i na její nižší levý břeh. V zájmovém úseku je koryto rozhodně upravené a stabilizované. Mimo městský úsek má zpravidla lichoběžníkový příčný profil, svahy jsou někde až příliš zarostlé vegetací, která zhoršuje průtočnost koryta. Přímo v městském úseku je koryto řeky vedeno v nábřežních zde z kyklopského zdiva, tak že příčný profil je spíše obdélníkový. V korytě se vyskytují lokálně štěrkové nánosy, zanesené a vegetací místně porostlé jsou plochy koryta u pat zdí. Nad městem přechází koryto opět v lichoběžníkový a i dvojitý lichoběžníkový příčný profil.

Koryto řeky je tedy spíše kamenité, ve dně jsou místně patrné kamenné nánosy i prahy. Úsek zahrnuje několik jezů a stabilizačních prahů.

Plochy inundace tvoří v nezastavěném území širší pásy polí, luk. V zastavěném území jsou součástí inundace i plochy přilehlých komunikací a parků. Podél toku se vyskytuje jak souvislá obytná zástavba, tak (především pod městem) i areály některých průmyslových podniků.

Tok Chrudimky překračuje v posuzovaném úseku řada mostních objektů a technologických přechodů. Jejich osazení vůči povodňové hladině je někde bezproblémové (např. žel. Most pod Chrudimí), mosty a lávky v městském úseku však výrazně zasahují do povodňové hladiny a svým nevhodným uspořádáním způsobují její další významné vzdutí proti toku. Mosty a mostky mají často enormní statickou výšku. Hydraulicky pak působí spíše jako propustky v kombinaci s přeronem vody v účinném pásu aktivní zóny (přepad přes širokou korunu). Nevhodnost objektů dále někde podporují i málo propustná zábradlí.

V zájmovém úseku toku existují na pravém břehu dva úseky původních náhonů. Náhon se významně podílí na provádění povodňového průtoku. Objekty hrazení na něm nevylučují jeho významnou hydraulickou funkci při povodni.

Naopak horní náhon – přímo ve městě svým uspořádáním hradících objektů je zřejmě pro provádění povodně městem velmi málo významný, naopak může propagovat povodeň i do od řeky odlehlých míst ve městě – vlivem nedokonalého hrazení vtoku a propojením s územím záplavy.

Problémem města Chrudim z hlediska protipovodňové ochrany, je málo kapacitní městská říční trať řeky, vedená zástavbou korytem v nábřežních zdech. Kapacita trati je snížena především řadou příčných nevhodných mostních objektů. Komplexní obnova těchto objektů v nové niveletě je z ekonomických, ale i z důvodů uspořádání přilehlého území patrně málo reálná. Průběh povodně podél koryta v této podobě bude velmi bouřlivý, příčné objekty významně zvýší hladinu v korytě s velkou rychlostí proudění. Velkým problémem může být riziko provádění plavenin přes nízké mosty a reálné nebezpečí v ucpávání průtočných profilů pod mosty (nutná bude pohotovost odklízecí dřevařské techniky). Vzdutá hladina před mosty výrazněji vybřeží do stran, bude docházet i k masivním přeronům mostních objektů ve směru proudění, běžná komunikace přes tyto objekty bude proto při povodni vyloučena.