Věcná část > Charakteristika území

Dne 25. srpna v roce 1561 se nad Strakovem, Janovem a Čistou strhla průtrž mračen. Voda do Litomyšle vtrhla ze dvou stran, jeden proud smetl Německou bránu a pokračoval na náměstí v Litomyšli, druhý proud přicházel Loučnou.

Dne 18. 8. 1781 – největší povodeň, která postihla Litomyšl. Celá oblast horního toku Loučné byla postižena nevídanou živelní pohromou. O zničující síle této povodně svědčí dochované zápisy o množství domů, mlýnů, mostů a jezů, které byly povodní zničeny. Výšková značka označující hladinu dosaženou při této povodni je osazena na Smetanově náměstí na radniční věži ve výšce cca 1,70 m nad terénem.

Dne 5. března 1891 byla v Litomyšli zaznamenána další velká povodeň. V zimních měsících 1890 a 1891 napadlo velké množství sněhu, který zůstal až do počátku teplého počasí začátku března. S teplým počasím začalo bohužel pršet a řeka Loučná se rozvodnila a podél celého svého toku zatopila veškeré okolo stojící domy. Úplně pod vodou byla Benátská ulice, Vodní valy, Smetanovo náměstí a díky přitékající vodě ze Strakova se rozvodnil jinak nenápadný potůček Drahoška, z něho proudila voda do města z druhé strany a napomohla tak k destrukci.

V roce 1984 postihly Litomyšlsko dvě velké povodně. Ve čtvrtek 17. května se v odpoledních hodinách strhla bouře provázená prudkým lijákem. Během 80 minut napršelo téměř 43 mm vody. Voda přitékala zejména od Strakova a Černé hory podél vysychajícího potůčku Drahoška, který se změnil v mohutný tok. Voda vtrhla do města spolu s bahnem a zaplavila domy ležící blízko této vodoteče, vpadla na dnešní Smetanovo náměstí, odtud pokračovala do níže položených částí města.

Když se obce trochu vyčistily a vzpamatovaly, přišla v noci z 12. na 13. července nová průtrž, během níž za 2 hodiny napršelo 51 mm, a povodeň se opakovala. Jistěže vody spadlo hodně, ale do značné míry neštěstí způsobil člověk svým nerozumným hospodařením. Ve sběrné, retenční části povodí byly totiž rozlehlé lány oseté kukuřicí, která způsobuje malou retenční schopnost půdy, a kukuřice s bahnem se tak dostala na mnohá místa ve městě Litomyšl. Kdysi býval na Černé hoře Primátorský rybník, který byl již na počátku 19. století zrušen a zbyla z něho pouze hráz. Není zcela jasné, jakou měl původně funkci, ale po povodních se velmi rychle začaly upravovat a zvyšovat zbytky jeho hráze, aby se tak vytvořila retenční nádrž, která by Litomyšl uchránila přívalovými vodami.

V létě roku 1997 postihly Litomyšl a celé východní Čechy a Moravu další katastrofální povodně. Byl zde zaznamenaný nejvyšší vodní stav na řece Loučné a činil 57 m3/s. Na Komenského náměstí voda dosahovala až do výše 1,5 m. Povodeň si pak vyžádala realizaci protipovodňových opatření.

Další povodeň přišla v březnu a dubnu 2006. Účinnost protipovodňových opatření byla povodní ověřena.

Dne 22. 7. 2009 došlo vlivem nadměrných srážek kolem 18,00 hodin k zatopení těchto částí města Litomyšl – Smetanovo náměstí, Havlíčkova, Komenského náměstí, ulice Mařákova, ulice Partyzánská, ulice U Školek, ulice Družstevní a Jateční, ulice J. Formánka, ulice Sokolovská, ulice Na Lánech, ulice Na Lánech, ulice, ulice U Plovárny. V k.ú. Lány došlo k zatopení okolí osamoceného objektu čp. 26 – „Rasovna“ přívalovou dešťovou vodou a zatopení prostoru Židovského hřbitova přívalovou dešťovou vodou z nátoku do ochranného poldru. Zatopení ochranných poldrů proběhlo do 2/3 jejich kapacity. Do sběrné zářezů ochranného systému nad komunikací Zahájská – Kornice byla splavena ornice z okolních zemědělských pozemků a byla tak snížena jejich kapacita na cca 50 %. V Nedošíně došlo k zatopení okolí lokality výstavby nových rodinných domů „Pod Štítem“ přívalovou dešťovou vodou.

Ostatní části města Litomyšl byly postiženy v menších rozsazích a ojediněle u jednotlivých objektů

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD