<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologický režim

Celá plocha ORP Litomyšl spadá pod úmoří Severního moře, kam své vody odvádí řeka Labe, do jejíhož povodí patří všechny toky území. Takřka celá oblast je odvodňována řekou Loučnou a jejími přítoky. K větším levostranným přítokům patří Jalový potok, Desná, Makovský potok a Morašický potok. Významnějším pravostranný přítokem je Končinský potok. Tyto přítoky mají z hlediska povodní význam zejména z pohledu rychlých přívalových povodní.

Jediným tokem, který na území ORP není přítokem Loučné, je Novohradka. Protéká při západní hranici ORP Litomyšl a tvoří levý přítok Chrudimky. Na horním toku protíná oblast Toulovcových maštalí. Jedná se o pískovcové skalní město s hluboko zaříznutými roklemi a kaňony, jež je chráněno jako přírodní rezervace.

Vodní plochy jsou ve správním území ORP Litomyšl zastoupeny hlavně v podobě rybníků s polointenzivním chovem ryb. Jedná se o plošně menší vodní nádrže. Hlavním chovatelem v regionu je Rybářství Litomyšl, s.r.o. Největší z rybníků nich je rybník Velký Košíř o rozloze 21,81 ha. Jedná se o rybník boční. Při extrémních deštích zachycuje vodu z výše položených polí a chrání tak obec Nedošín před velkými vodami a splaveninami z polí. Hlavní funkcí rybníka je však chov ryb, ochranná funkce je pouze vedlejší.

V hydrologickém režimu toků ve sledovaném území lze předpokládat především letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin, letní povodně z místních dešťů velké intenzity a zimní povodně z rychlého tání sněhu se souběhem teplých dešťů.

Letní hydrologický režim

V hydrologickém režimu v předmětném území včetně jejich přítoků byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích a mimo vodní toky z místních dešťů velmi velké intenzity, které se s ohledem na množící se značný plošný rozsah srážek promítají i v nížinných úsecích povodí.

Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je však značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách. Zvýšené vodní stavy na vlastních drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších ano.

Povodňové vlny se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.

Místní deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 15 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč. V podstatě se nedají téměř vůbec předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat, maximálně lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů.

Zimní hydrologický režim

Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr a promrzlá půda bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody.

Povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek, se vyskytly méně. S větší pravděpodobností je lze očekávat v tomto regionu pouze na drobných tocích v kombinaci s ovlivněním průtočnosti vodních objektů a tvorbou extrémních ledových jevů např. nápěchů, zácp apod.

Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích. Často k jejich vzniku přispívá činnost člověka např. provoz MVE apod., kdy i drobné změny průtoku vedou k porušení vytvořené ledové celiny ve zdržích, která se rozláme, kolmo naskládá a vytvoří ledové bariery, které pak vzdouvají vodu. Mohou tak vzniknout lokální problémy.

Z hlediska možnosti výskytu zimních tzv. "ledových" povodní, způsobených ledovými jevy většinou při relativně nízkém průtoku je správní obvod ORP Litomyšl ohrožen minimálně. Zásadní ledové jevy nebyly v posledních letech zaznamenány.