<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Geomorfologické poměry

Lanškrounsku zajišťují rozmanitost krajiny tři geomorfologické jednotky České Vysočiny – Orlická a Jesenická oblast a Česká tabule. Lanškroun pak horopisně náleží Podorlické pahorkatině, která je výrazně proláklá a dělí se do tří podcelků: Náchodská vrchovina, Žamberecká pahorkatina a Moravskotřebovská pahorkatina. Lanškroun leží přímo na hranici Žamberecké a Moravskotřebovské pahorkatiny, a to v ose protáhlé sníženiny vyplněné usazenými horninami svrchnokřídového, neogenního a v západní části též permského stáří.

Město Lanškroun leží při českomoravském pomezí (Podorlická pahorkatina, Zábřežská vrchovina, 373 m n. m.), v podhorské ploché kotlině na horním toku řeky Moravské Sázavy, při soutoku Ostrovského a Třešňoveckého potoka, který u Žichlínku ústí do Moravské Sázavy. Kotlina je na západě vymezena strmými východními srázy Třebovských stěn od údolí Třebovky na Ústeckoorlicku a Českotřebovsku a na východě vystupujícím pásmem Zábřežské vrchoviny; severní vymezení lanškrounské kotliny je málo výrazné a až za evropským rozvodím (Dunaj–Labe) se členitost klesajícího terénu zvětšuje. Na jihu kotlina téměř plynule navazuje na brázdu Moravskotřebovska.

Další informace: Geologické mapy České geologické služby