Město Chrast se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji necelých 12 km jihovýchodně od Chrudimi. Město má 4 místní části – Chrast, Podlažice, Chacholice a Skála. K 01.01.2023 zde mělo trvalý pobyt 3088 obyvatel. Chrast leží v průměrné výšce 285 metrů nad mořem. Celková katastrální plocha obce je 1783 ha, z toho orná půda zabírá 53 procent, 20 procent katastru obce je kryta lesním porostem.
Ve městě se nachází základní škola vyššího stupně i mateřská školka. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště, stadion a další sportoviště. V obci mají ordinaci tři praktičtí lékaři a dva stomatologové. Kromě toho je zde umístěn i domov s pečovatelskou službou. Z další občanské vybavenosti je zde rovněž policejní stanice a poštovní úřad. Místní obyvatelé mohou využívat plynofikaci, kanalizaci i veřejný vodovod. Městem prochází železnice a je zde i železniční stanice.
Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Geomorfologická charakteristika
Správní území města geomorfologicky náleží do Hercynského systému a provincie Česká vysočina. Celé území spadá do subprovincie Česká tabule, oblasti Východočeská tabule, celku Svitavská pahorkatina a podcelku Chrudimská tabule.
Svitavská pahorkatina je český geomorfologický celek nacházející se ve východní části Východočeské tabule. Má zhruba tvar trojúhelníka, protaženého na severozápadě až za Chrudim, na jihu za Svitavy, severovýchodní vrchol leží poblíž Ústí nad Orlicí.
Svitavskou pahorkatinu budují stupňoviny z křídových hornin s denudačními plošinami a plochými hřbety, pleistocenními terasami, místy sprašovými pokryvy a závějemi. Na území pahorkatiny se rovněž nachází řada souběžných asymetrických synklinál a antiklinál.
Západní část Svitavské pahorkatiny tvoří Chrudimská tabule – plochá pahorkatina v povodí Chrudimky a Labe, slabě rozčleněný reliéf s kuestami v okrajové části, součástí tabule jsou: Hrochotýnecká tabule (na východě), Heřmanoměstecká tabule (v západní části) a Štěpánovská stupňovina (tektonicky a litologicky podmíněná stupňovina).
Hydrologická charakteristika
Páteřním tokem území je Žejbro. Žejbro je malá řeka, levostranný přítok řeky Novohradky. Délka toku činí 30,8 km. Plocha povodí 96,2 km².
Žejbro pramení zhruba 0,5 km jihozápadně od vsi Oldřiš v nadmořské výšce 578 m n.m. Nejprve proudí severním směrem ke Žďárci u Skutče, kde přijímá zleva svůj největší přítok, který se nazývá Raná, přitékající od vsi Radčice. Odtud teče na severozápad k obci Leštinka, u níž přibírá zleva Mrákotínský potok. V okolí mezi Leštinkou a městem Skuteč se nalézá řada převážně zatopených lomů. Dále po proudu se nachází Vrbatův Kostelec, pod nímž se říčka obrací v hlubokém lesnatém údolí na sever k místním částem Chrasti: Skála, Chacholice a Podlažice. U vsi Skála se nachází přírodní památka Podskála. Po dalších zhruba 5 kilometrech, u města Chrast, se nachází další přírodní památka nazývající se Chrašická stráň. Od Chrasti směřuje Žejbro přes Rosice ke vsi Blížňovice, západně od níž se vlévá zleva do řeky Novohradky v nadmořské výšce 241 m. n m.
Průměrný průtok u ústí činí 0,54 m³/s. V suchých letech říčka vysychá, tak jako se stalo například v srpnu roku 2003 v úseku okolo Leštinky.
Větší přítoky
Raná (hčp 1-03-03-070) – levostranný přítok s plochou povodí 19,8 km².
Mrákotínský potok (hčp 1-03-03-074) – levostranný přítok s plochou povodí 6,8 km².
Klimatická charakteristika
Oblast spadá převážně do klimatické oblasti MT10, od Labe ze severu zasahuje region T2.
KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY |
TEPLÁ |
MÍRNĚ TEPLÁ |
|---|---|---|
T2 |
MT10 |
|
oranžová |
žlutá |
|
počet letních dní (max. t ≥ 25,0 °C) |
50–60 |
40–50 |
počet dní s Ø t ≥ 10,0 °C |
160–170 |
140–160 |
počet mrazových dní (min. t ≤ -0,1 °C) |
100–110 |
110–130 |
počet ledových dní (max. t ≤ -0,1 °C) |
30–40 |
30–40 |
Ø teplota v lednu [°C] |
-2 až -3 |
-2 až -3 |
Ø teplota v dubnu [°C] |
8–9 |
7–8 |
Ø teplota v červenci [°C] |
18–19 |
17–18 |
Ø teplota v říjnu [°C] |
7–9 |
7–8 |
počet dní se srážkami ≥ 1 mm |
90–100 |
100–120 |
srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] |
350–400 |
400–450 |
srážkový úhrn v zimním období [mm] |
200–300 |
200–250 |
počet dní se sněhovou pokrývkou |
40–50 |
50–60 |
počet zamračených dní (≥ 80 %) |
120–140 |
120–150 |
počet jasných dní (≤ 20 %) |
40–50 |
40–50 |
Zdroj: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa, (data: Geografický ústav ČSAV, AOPK ČR)