Historické povodně

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

 INTERNÍ VERZE  [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území >

Historické povodně

V povodí Tiché Orlice nebyly do konce minulého století žádné výraznější retenční prostory k transformaci povodňových vln a každá významnější povodňová situace způsobovala značné škody ve městech a obcích při Tiché Orlici a Třebovce. Povodeň v roce 1997, jejíž průtok na Tiché Orlici pod soutokem s Třebovkou v Ústí nad Orlicí podle vyhodnocení ČHMÚ překročil Q100, způsobila rozsáhlé záplavy, mimo jiné i v městské zástavbě Chocně. V případě Tiché Orlice se jednalo o historicky největší známou povodňovou událost.

Mimořádný rozsah škod, vzniklých v povodí Tiché Orlice při povodni v roce 1997 na zástavbě měst a obcí, na technické infrastruktuře ale i na korytech vodních toků, dal podnět ke zpracování řady podkladových materiálů pro rozhodování o způsobu zvýšení protipovodňové ochrany nejvíce postižených území, a tedy i města Chocně. Na základě toho byl přijat návrh na postupnou realizaci komplexu vodohospodářských opatření k zajištění potřebných retenčních prostorů v horním povodí vodních toků Třebovky a Tiché Orlice realizovaných v letech 2002–2007. V návaznosti nato pak bylo přistoupeno k výstavbě příslušných opatření na korytech obou vodních toků omezujících záplavy, a tedy i vznik povodňových škod. Protipovodňová ochrana měst Chocně byla dokončena v roce 2010.

Povodeň červenec 1997

V prvních červencových dnech došlo na území ČR k výskytu četných bouřkových srážek. Kombinace meteorologických podmínek umocněných návětrným efektem na S a SZ svazích Krkonoš, Jizerských a Orlických hor byly důvodem mimořádně silných dlouhotrvajících srážek. Rozdělení srážek bylo regionálně velice nerovnoměrné, nejvyšší povodňové průtoky byly dosahovány pouze na horních úsecích vodních toků pramenících v horských oblastech a po směru toku jejich výška postupně klesala. Na Tiché Orlici byly dosahovány extrémní průtoky (Q100) po celé délce toku.

Povodí Tiché Orlice a jejího levostranného přítoku Třebovky bylo nejvíce povodní postiženým územím v povodí Labe. V Chocni došlo ke zřícení 60 m nábřežní zdi, což ohrožovalo stabilitu další zástavby města.

foto_580350_povoden_01
foto_580350_povoden_02
foto_580350_povoden_03
foto_580350_povoden_04

Povodeň Choceň červenec 1997

Povodeň březen 2006:

K povodňové situaci ve dnech 29. 3.–2. 4. 2006 došlo v důsledku kombinace postupného odtávání sněhové pokrývky v horských oblastech, ale zároveň také ve středních a nižších polohách, kde leželo poměrně velké množství sněhu. Později se přidaly přechodné intenzivnější srážky, které způsobily rychlejší vzestup hladiny.

Povodeň Choceň březen 2006

Povodeň Choceň březen 2006

Po výstavbě protipovodňových opatření byly zvýšené vodní stavy v 07/2011, 06–07/2020, 07/2021. Nezpůsobily však závažnější škody, kromě zaplavení komunikací a sklepů v chatové osadě Plchůvky.

 

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD


Věcná část > Charakteristika zájmového území > Historické povodně

   | tisk | nahoru |

stránka b_druhy_historicke.htm aktualizována: 02.12.2021, publikována: 17.09.2024