Věcná část > Charakteristika území > Hydrologická charakteristika

Páteřním tokem území je řeka Chrudimka. Řeka Chrudimka pramení na vysočině nedaleko obce Kameničky a protéká středem ORP Chrudim a jižní částí území ORP Pardubice. V Pardubicích ústí z levého břehu nad jezem do Labe.

Horní a střední část toku Chrudimky je obklopena svahy Žďárských vrchů a Železných hor. Dolní část toku protíná Chrudimskou tabuli a ústí v Pardubické kotlině.

Celková délka Chrudimky po ústí do Labe je 104,40 km a velikost povodí je 872,643 km2.

N-leté průtoky

Průtoky velkých vod (Q v m3/s)

Profil	Q1	Q2	Q5	Q10	Q20	Q50	Q100
Svídnice Chrudimka	23,9		56,4	74,2		124	150
Nad Podhůrou Chrudimka	28,1	41,9	64,0	83,3	105	136	163
Železniční most Chrudimka	28,6	42,7	65,1	84,7	106	139	166

Profil

Q10

Q20

Q50

Q100

Svídnice

Chrudimka

23,9

56,4

74,2

124

150

Nad Podhůrou

Chrudimka

28,1

41,9

64,0

83,3

105

136

163

Železniční most

Chrudimka

28,6

42,7

65,1

84,7

106

139

166

Hydrologické hodnoty jsou převzaty z evidenčních listů hlásných profilů a ze studie odtokových poměrů poskytnuté ČHMÚ – pobočka Hradec Králové ve dvou profilech ve vztahu k řešenému úseku toku Chrudimky.

Postupové doby na Chrudimce

Při průběhu povodně v úrovni Q5–Q10 (nejvyšší zaznamenaný vodní stav v profilu Svídnice dne 8. 7. 1997) byl nástup ze setrvalého stavu do dosažení 1. stupně povodňové aktivity cca 48 hodin. Od 1. SPA do 2. SPA byla doba cca 12 hod. a od 2. SPA do 3. SPA také cca 12 hod., což představuje průtok cca Q5. Do dosažení Q50–Q100 tzn. 120–150 m3/s lze předpokládat cca 24–30 hod.

Úsek	Délka úseku (km)	Postupová doba (hod)
Křižanovice – Pardubice	37	6 – 7

Na Chrudimce je možné průběh povodně aktivně ovlivňovat zachycením části povodňové vlny v nádržích Hamry, Seč a Křižanovice. Nádrže do vyčerpání kapacity retenčních prostorů mohou částečně ovlivnit odtok, ale po přepadu přes bezpečnostní přepady nádrží nastane neovladatelný stav a průtokovou situaci nelze ani mimořádnými manipulacemi na vodních dílech ovlivnit.

Jedná se o víceúčelové nádrže a proto je nutno při řízení jejich provozu přihlédnout i k jejich dalším účelům. Na transformační účinek nádrží na snížení povodňového průtoku v toku pod nádržemi má vliv poměr velikosti volného objemu nádrží k objemu povodňové vlny nad neškodným průtokem v korytě pod nádržemi, kapacita a technický stav výpustných zařízení, způsob řízení a provádění manipulací.

Další informace: Vodní toky, Vodní díla