<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Hydrologický režim

V hydrologickém režimu toků ve sledovaném území lze předpokládat především letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin, letní povodně z místních dešťů velké intenzity a zimní povodně v kombinaci s extrémní tvorbou ledových jevů.

Letní hydrologický režim

V hydrologickém režimu v předmětném území včetně jejich přítoků byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích.

Nejvýznamnější povodeň tohoto charakteru byla zaregistrována na Chrudimce v červenci roku 1997.

Novohradka měla nejvýznamnější povodeň tohoto charakteru v červenci 1958, červencová povodeň v roce 1997 byla cca o 30 cm nižší.

Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je však značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách. Zvýšené vodní stavy na vlastních drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších ano.

Povodňové vlny se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny.

Místní deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 15 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádný vodní tok. V podstatě se nedají téměř vůbec předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat, maximálně lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů.

Zimní hydrologický režim

Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr a promrzlá půda bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody.

Povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek se vyskytly podstatně méně, s větší pravděpodobností je lze očekávat v tomto regionu pouze na drobných tocích v kombinaci s ovlivněním průtočnosti vodních děl a dalších objektů tvorbou extrémních ledových jevů např. nápěchů, zácp apod.

Výraznější povodeň tohoto typu byla sledována např. na Chrudimce v březnu 1956.

Novohradka prodělala největší povodeň výše uvedeného typu v březnu 1947.

Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích. Často k jejich vzniku přispívá činnost člověka např. provoz MVE apod., kdy i drobné změny průtoku vedou k porušení vytvořené ledové celiny ve zdržích, která se rozláme, kolmo naskládá a vytvoří ledové bariery, které pak vzdouvají vodu. Mohou tak vzniknout lokální problémy.

Z hlediska možnosti výskytu zimních tzv. "ledových" povodní, způsobených ledovými jevy většinou při relativně nízkém průtoku je část správního obvodu ohrožena místně. Ledové jevy na tocích ve správním obvodu ORP Chrudim jsou uvedeny v přílohách plánu a zaneseny do grafické části.

Vliv vodních děl

Pro hodnocení povodňové ochrany nelze pominout vliv vodních děl (rybníků) ve správním obvodu ORP Chrudim.

Je nutné při tom ovšem upozornit, že tento neovladatelný ochranný vliv se projevuje při povodni do hodnoty maximálně Q1–Q2.

Při výskytu větších povodní je vliv na zvýšení ochrany předmětného území obcí zanedbatelný.

Pro odtokové poměry v jednotlivých obcích na malém povodí je rozhodující především skladba porostu na pozemcích, ze kterých se realizuje odtok.

Příznivé jsou les a trvalé travní porosty (louky) a nepříznivé intenzivně využívané zemědělské plochy (pole).

Na polích se projevuje významně také způsob hospodaření (způsoby orby, druh plodiny apod.). Nebezpečné jsou zejména velké svažité plochy s monokulturami např. kukuřice apod., které při extrémních hydrometeorologických jevech podporují silnou erozi povrchu a vytvářejí nebezpečný tok splavenin s následkem omezení průtočnosti kanalizačních systémů a lokálním zaplavením přilehlého území.

Lokality přívalových povodní, zejména na orné půdě, byly na základě údajů obcí zaneseny do POVIS a jsou uvedeny v příloze plánu.

Další informace: mapa Historické povodně evidované v DIBAVOD