Zájmové území ORP Chrudim je z jedné čtvrtiny pahorkaté a to převážně v jihozápadní části, ostatní pozvolně přechází do Polabské nížiny se sklonem k severu. Významnou jednotkou západní části jsou Železné hory. Vodní osu tvoří řeka Chrudimka, na které jsou vybudovány tři přehradní nádrže, Seč s max. objemem 21,795 mil. m3, Křižanovice s max. objemem 2,036 mil. m3, Hamry s max. objemem 3,6169 mil. m3. Na řece Doubravě je přehradní nádrž Pařížov s max. objemem 1,683 mil. m3. Povrch předmětného území je přibližně z jedné třetiny zalesněn souvislými lesními porosty. Území ORP Chrudim náleží do středně teplé oblasti s ročními teplotami v průměru 9,4 °C. Nejdůležitější železniční trať je směr Pardubice – Havlíčkův Brod.
Územím ORP Chrudim procházejí tyto nejdůležitější silnice:
•silnice I.třídy č.37 v úseku Chrudim – Trhová Kamenice
•silnice I.třídy č.17 v úseku Ostrov – Chrudim – Podhořany
Území ORP Chrudim je bohaté na menší vodní toky. Nejvýznamnější je řeka Chrudimka v délce 83 km. Pro vodní režim jsou důležité přehrady Hamry, Seč, Křižanovice včetně vyrovnávacích nádrží Padrty a Práčov. Další přehrada je situována na Doubravě v Pařížově.
Při protržení hrází u uvedených vodních děl Hamry, Seč a Křižanovice by bylo území v povodí řeky Chrudimky postiženo průlomovou vlnou s následným částečným nebo úplným zničením obcí Horní Bezděkov, Bojanov, Svídnice, Škrovád, Slatiňany, Chrudim a Tuněchody. Dále by bylo zničeno asi 9 průmyslových a hospodářských objektů a 12 mostů. Zničením mostů by došlo k rozdělení správního území na dvě části a k podstatnému omezení silniční dopravy.
V důsledku rozvodnění horního toků Chrudimky, Novohradky, Ležáku, Žejbra dochází k záplavám v některých přilehlých obcích/lokalitách. Další záplavy lze očekávat i na drobnějších tocích, např. na Podolském potoce, Bylance, Krounce a dalších.
Ve správním obvodu ORP Chrudim je dále řada drobných potoků, kanálů a melioračních příkopů s místním hydrologickým významem.
